Komentář k Poselství z Medžugorje, 25. března 2012

Jsme v době postní, před slavením tajemství naší spásy – utrpení, smrti a vzkříšení Krista. Církev nám připomíná, že Pán od nás očekává mnohem více: skutečné úsilí o dosažení svatosti.

Je mnoho Mariiných poselství ve kterých nás vyzývá na cestu obrácení a svatosti. Od okamžiku, kdy jí Ježíš svěřil každého z nás skrze apoštola Jana: “Ženo, hle syn tvůj!” Maria je Matka, která neustoupila ani se nezalekla tak těžkého a zodpovědného úkolu, aby nás vedla cestou svatosti k Bohu, k životu, a to ne jakémukoli, ale životu v hojnosti. Maria je Matka každého z nás a matka Církve, kterou neustále rodí a znovuzrozuje. Církev, protože je sama zrozena z Boha, který je “jediný Svatý”, je trvale svatá. Církev je milovaná snoubenka Kristova za kterou On sám dal život, aby ji posvětil. Proto jsou všichni v Církvi povoláni ke svatosti, jak nás vyzývá Druhý vatikánský koncil, a to činí Panna Maria po celé roky svými zjeveními, svojí blízkostí a prostými poselstvími.

Ve svém Apoštolském listu „Na prahu nového tisíciletí“ blahoslavený papež Jan Pavel II. zdůraznil: „Především bez váhání říkám, že je perspektiva do které je třeba začlenit veškeré pastorační kroky svatost.“ To znamená na cestu svatosti vnést radikálnost Řeči na hoře: „Buďte tedy dokonalí jako je dokonalý váš Nebeský Otec! (Mt 5, 48). Jsme v době postní, před slavením tajemství naší spásy – utrpení, smrti a vzkříšení Krista. Církev nám připomíná, že Pán od nás očekává mnohem více: skutečné úsilí o dosažení svatosti. „Buďte dokonalí...“ Pán se tímto neobracel jen k Apoštolům, ale ke všem těm, kteří skutečně chtějí být jeho učedníky. Výslovně je řečeno: „Když Ježíš ukončil tato svoje slova, zástup zůstal užaslý nad jeho slovy.“ V zástupu lidí, kteří ho poslouchali byli matky, rodiny, rybáři, řemeslníci, zákoníci, mladí... Všichni ho chápali a byli nadšeni, protože Pán se obracel na každého z nich. Pán je náročný ke všem v souladu s životními podmínkami každého jednotlivce. Vyzývá ke svatosti bez ohledu na věk, povolání, rasu nebo společenské postavení.

Panna Maria nám spolu s Církví připomíná neodkladný úkol, abychom byli přítomní ve světě, abychom k Bohu znovu přiblížili všechny pozemské skutečnosti. To bude možné jedině, když zůstaneme sjednocení s Kristem skrze modlitbu a svátosti. Jako je mladá větvička vinné révy spojena s kmenem, tak i my máme být každodenně spojeni s Pánem. O Ježíši se říkalo, když někdo chtěl stručně vyjádřit jeho život, že prošel zemí, konaje dobro. To by mělo platit o každém z nás, chceme-li skutečně následovat Krista.

Ve vědomí mnoha lidí, a tedy i křesťanů, je myšlenka, že světci jsou bytosti s kterými se mi obyčejní smrtelníci nemůžeme srovnávat. Když hlouběji uvažujeme o světcích docházíme k poznání, že jsou to bytosti, které procházali touto pozemskou Kalvárií a dosáhli svatost tady, kde my žijeme nebo v podobné situaci. Svatost je přítomnost Božího Ducha v nás, která se projevuje naším životním jednáním: starost otce o jeho rodinu, něha matky, pilnost žáka, úsilí a pečlivost dělníka, horlivost a důstojnost kněze a řeholníka.

Svatost se projevuje v skutečných mezilidských vztazích a ve skutcích jednotlivců. Svatost není stav, ale zaměření. To znamená, že není svatý jen ten, který má všechny ctnosti, ale i ten, který k těm ctnostem tíhne. Svatost není vlastnost jen několika jednotlivců nebo určitého stavu v Církvi. Všichni jsme povoláni ke svatosti, každý podle svého postavení ve společnosti a podle svých darů. Být svatý znamená vybírat si evangelijní hesla za měřítko života a snažit se ze všech sil jít cestou těch hesel. To závisí na shopnosti a síle každého jednotlivce a na Boží milosti, která ho provází. Jako elektrický proud vychází z jedné centrály a slouží k různým účelům, tak i svatost vychází z jednoho zdroje – Otce přes Krista a nám se dává v Duchu. Proto svatý může být každý kdo žije tady a teď z toho Ducha a který se rozhoduje pro Evangelium. Tak na základě Evangelia poznáváme, že svatými mohou být i lotr ukřižovaný s Ježíšem, tak i celník jako Matouš a Zacheus, nebo veřejná hříšnice jako Magdaléna..... Jedinou podmínkou pro to, aby se člověk stal svatým je – obrácení.

Panna Maria nám připomíná, abychom nezapoměli na prostředky posvěcení, které nám daruje Církev jako matka. Těmi prostředky jsou četba Písma svatého, účast na mši svaté, častá svatá zpověď, modlitba, askeze, trpělivé snášení těžkostí každodenního života. Berme vážně slova Panny Marie, abychom se více připodobňovali Kristu, jejímu Synu, ke kterému nás Ona jako Matka chce dovést.

Modleme se: Panno Mario, Ty, která jsi blahoslavená, protože jsi uvěřila, že se Ti splní, co Ti bylo řečeno od Pána, přimlouvej se za nás. Ty, nebeská Matko, plná milosti, snoubenko Ducha Svatého, která jsi celá k Bohu obrácená, přimlouvej se za nás, abychom Boží milostí i my mohli v sobě všechno překonat co nás vzdaluje od Boha, jedny od druhých a od nás samotných. Vypros nám touhu po obrácení srdce, abychom se tak den po dni mohli připodobňovat Kristu Spasiteli. Amen.

(napsal: fra Ljubo )